Německo se po pádu Sovětského svazu a konci studené války rozhodlo zrušit veřejné kryty, nyní ale kvůli ruské invazi na Ukrajinu postoj přehodnocuje. Formálně má 83-milionové Německo v bunkrech místo pro necelých 500 000 lidí, země proto v ochraně civilistů spoléhá především na stanice metra, podzemní parkoviště či sklepy.
\“V důsledku mírové dividendy z 90. let po konci studené války se nepokračovalo v koncepci výstavby veřejných krytů,\“ řekla ČTK mluvčí německého ministerstva vnitra. Zlomem v civilní ochraně nastal v roce 2007. \“Po společném rozhodnutí spolkové vlády a spolkových zemí byla v roce 2007 funkční údržba krytů zastavena,\“ dodala. Civilní kryty v Německu, které byly v soukromém vlastnictví či majetku obcí, tak rychle našly novou funkci a ze systémů ochrany obyvatel byly vyřazeny. Další rušení krytů ministryně vnitra Nancy Faeserová kvůli ruské invazi na Ukrajinu zastavila.
Nepřipraveni a šokováni
Současný vpád ruské armády na Ukrajinu, který nařídil šéf Kremlu Vladimir Putin, Němce šokoval a zastihl je nepřipravené. Berlín, který dlouhá desetiletí sázel na úzkou spolupráci s Moskvou, musel zásadně přehodnotit svou východní a bezpečnostní politiku. Vláda kancléře Olafa Scholze se rozhodla dodávat zbraně napadené Ukrajině, výrazně navýšit výdaje na obranu a také se věnovat otázce ochrany civilistů během války. Toto téma se stalo aktuálním i kvůli tomu, že z Ruska se ozývají výhrůžky jadernými zbraněmi.
Pod tlakem válečných hrozeb vláda společně s regiony spustila revizi dosud existujících krytů. „Z původních 2 000 veřejných krytů zůstalo 599 zařízení, která jsou formálně určena pro civilní ochranu,“ vysvětlil ČTK Thorsten Grützner ze Spolkové agentury pro nemovitosti (BIMA). Doplnil, že u dalších bývalých krytů již nelze předpokládat jejich ochranné využití, protože jejich údržba byla před lety ukončena.
Téma krytů se dostalo také na půdu Spolkového sněmu, kterému ministerstvo vnitra oznámilo, že 599 veřejných krytů nabízí ochranu pouze pro 487 598 lidí. Funkční kryty se navíc nacházejí jen v jižní části Německa, především v Bádensku-Württembersku a Bavorsku, kde je 220, respektive 156 takových objektů. V Braniborsku, Meklenbursku-Předním Pomořansku, Sasku, Sasku-Anhaltsku a Durynsku, tedy na území někdejší Německé demokratické republiky (NDR), není kryt civilní ochrany ani jeden.
Objekty, o které lze opřít
Kvůli nedostupnosti či neexistenci veřejných krytů se tak Německo spoléhá na podzemní stavby, kam by se obyvatelstvo v případě útoku mohlo uchýlit. Podle Grütznera má Německo po celém území řadu objektů s pevnou stavební konstrukcí, o které se může civilní ochrana opřít. „Tyto objekty mohou za určitých podmínek nabídnout významnou ochranu před válečnými zbraněmi,“ řekl. „Jedná se především o stanice metra, podzemní garáže a také o sklepy,“ uvedl.
Díky tomu, že tyto stavby jsou pod povrchem země, jsou k možné civilní ochraně předurčeny. „Poskytují dobrou základní ochranu před tlakovou vlnou, proti vyvrženým a padajícím troskám a úlomkům a za určitých podmínek i proti radioaktivnímu záření,“ řekl Grützner. Poznamenal, že účinek takové ochrany se zvyšuje tím, čím pevnější stavební materiál byl použit a čím silnější vrstva zeminy je nad podzemními objekty.
